Zapojení pozůstává ze dvou multivibrátorů, z nichž první určuje délku přerušení a znění sirény, druhý je potom vlastním zdrojem kmitočtů pro reproduktor. Při zapnutí se počne nabíjet kondenzátor C1 přes resistor R1 a diodu D1. Výstup IO1A má úroveň H a tranzistor T2 vede. Tím je znemožněno nabíjení kondenzátoru C4 a IO1B je tak vyřazen z činnosti. Po dosažení horní řídící úrovně napětí na kondenzátoru C1 počne jeho vybíjení přes resistor R2, přičemž je výstup v úrovni L a tranzistor T2 nevede. Tím se uvolní nabíjení C4 a IO1B počne kmitat. Kmitočet je normálně určen rychlostí nabíjení a vybíjení kapacity mezi dvěma napěťovými úrovněmi, které jsou dány vnitřním zapojením časovače 555. V tomto případě je však využito vyvedení horní řídicí úrovně ( vývod 11 ) k ovlivnění její velikosti a tím i doby nabíjení a vybíjení. Tranzistor T1 se při vybíjení C1 postupně otvírá a snižuje velikost horní řídicí úrovně IO1B , čímž se zkracují nabíjecí a vybíjecí časy. Výsledkem celého tohoto opakujícího se procesu je přerušovaný klouzavý tón na výstupu IO1B zesílený tranzistorem T3. Dioda D2 slouží jako ochrana před případnými napěťovými špičkami. Resistorem je možné upravit výkon reproduktoru tak, aby jednak vyhovovala hlasitost ( a členové rodiny se vás za nepříjemný hluk nepokusili atakovat ) a současně aby nebyl T3 přetížen. Osazení resistoru R9 závisí především na potřebách uživatele a není jej potřeba vůbec osazovat. V takovém případě ho na plošném spoji nahradíme drátovou propojkou. Osazení plošného spoje nepřináší žádné záludnosti a celé zapojení bude při trochu pečlivém osazení pracovat na první zapojení. Tranzistory označené ve schématu jako TUN a TUP mohou být jakékoli univerzální, se stejným rozložením vývodů. Na pozici T1 lze osadit např. BC556-9 a na místo T2 BC546-9. Tranzistor T3 by neměl být nahrazován typem s menší zatěžitelností, aby nedošlo k jeho poškození.
Autor: neznámý
| < Předchozí | Další > |
|---|
